Vážení rodiče,

zítra dostanou Vaše děti své vysvědčení a nastává období školních prázdnin. Pokud se ohlédneme zpět po uplynulém školním roce, musíme určitě všichni konstatovat, že to byl náš nejtěžší školní rok za mnoho desítek let.  O výjimečnosti uplynulého školního roku vypovídají i realizované kroky ministerstva, kdy bylo třeba upravit stávající zákonné normy, aby vůbec školy mohly nějak fungovat. Období to bylo složité, nikdo z nás nebyl na uvedenou situaci připraven. Nejen vybavením, ale hlavně vnitřně; navíc se stálou nejistotou, jaký bude vývoj situace, co další dny přinesou a jak dlouho nouzový stav potrvá. Patří Vám, rodičům, proto velká pochvala, nakolik jste dokázali zvládnout požadované počítačové dovednosti, že se nám podařilo postupně všechny žáky propojit, v té často, a stále skloňované online výuce. Je nám jasné, že pro mnohé z Vás to byla oblast zcela neznámá, stejně jako pro většinu z nás.

Pochvalu však zaslouží i vaše děti, naši žáci; i pro ně to nebylo vůbec jednoduché, často v duchu boje o domácí počítač, jelikož ve většině rodin tolik techniky nebylo, aby všichni mohli být v daný okamžik „online“. Ona původní radost u žáků z uzavření školy skutečně rychle vyprchala, místo toho bylo nějak prázdno a ze strany vyučujících nesmělé pokusy o zajištění výuky v těžko dříve uchopitelných podmínkách.

Poděkování proto patří i vyučujícím, kdy se všichni aktivně snažili vlastními silami najít systém, který by je se žáky udržoval v přímém kontaktu; od počátečního obětavého vkládání učiva na webové stránky tříd, později za nekonečně zdlouhavé a krkolomné připojování skrze odkaz v emailu, a v posledním období za pečlivé naplánování výuky a řádné vedení hodin výuky svých předmětů v kalendáři Teams. Těch mnoho a mnoho hodin denně u počítače by jistě každý z učitelů vyměnil za klasickou výuku ve škole.   Poděkování zaslouží i učitelé, kteří v duchu pokynu ministerstva od konce května přišli, aby učili. Bohužel vždy jen část třídy, ale učili.

 O poděkování vyučujícím devátých ročníků se není třeba více rozepisovat; i jim patří velký dík za obětavou přípravu na přijímací řízení v tak složité době. Vyučující prvního stupně v přímé výuce také zaslouží pochvalu, ono to vše zvládnout v daných podmínkách nebylo vůbec jednoduché. Poděkování patří i paním asistentkám, za online doučování či doručování písemných materiálů těm žákům, co počítač či internet nemají. O poděkování provozním zaměstnancům se netřeba zmiňovat, škola fungovala i díky jejich, na první pohled anonymní práci.

Poděkování patří i Vám, kteří jste odpovídali na naše požadavky ke zpětné vazbě k výuce; i Vy jste stavebními kameny toho, jak se nám podařilo nastalou situaci zvládnout.

Nelze se pro nás ztotožnit s tvrzením, že vysvědčení je jen kus papíru; je to vždy vyjádření, nakolik se povedlo splnit uložené a plánované, co žák zvládl, jak se snažil, jaké měl podmínky a jak to zvládl. Každopádně bych letos na vysvědčení rád doplnil kolonku „ Obstál/la za mimořádné situace – VÝBORNĚ“, což si určitě všichni žáci naší školy zaslouží. Ale to zákon neumožňuje, proto to uvádím alespoň touto formou. Ke známkám proto nahlížejte s vědomím, že jsou výsledkem práce v těžko dříve představitelných podmínkách.

Do budoucího školního roku si jistě nezbývá než popřát pevné zdraví, odpočinek během prázdnin a určitě i naše společné přání, aby se uvedená situace již neopakovala.

Martin Březina

V Praze dne 25. 6. 2020